Tak už zase sedím v jurtě č. 21. Signál super, na jedničku a píšu. Za dveřmi je krásný podzimní den. Sluníčko, bezvětří. Kluci šli kolem jezera a já využívám příležitost, abych vám popsal včerejší večer. Po stole leze mraveneček, ale v Mongolsku nemůžete nic živého rozplácnout. Co kdyby to byl váš dědeček převtělený do mravenečka. …
Pokračovat ve čtení CHUVSGUL NUUR _ jezero díl druhý
Měsíc:Srpen 2016
Do Jargalantu
Jargalant (správně Džargalant) je pěkné městečko u řeky Ider. Kdysi tady byl celkem vtipnej dřevěnej most, který jsme přejížděli dvakrát, v roce 2008 s obavou, v roce 2011 jsme vystoupili a dělali jako že si to fotíme a sledovali jestli auto přes most přejede :-). Dnes? Nový betonový most a když hlídač nespí, vybere 1 …
Pokračovat ve čtení Do Jargalantu
Čuluut a Chorgo
Z Charchorinu jedeme dál. Ztrátu se nám už nepodařilo dohnat. Když já něco vytvořím, tak se to už nikomu (vetšinou) nepodaří změnit. Asfalt ubíhal, ale ještě jsme se chtěli zastavit v krajském městě Cecerleg a vybrat bankomat. Samozřejmě úplně slušně prostřednictvím bankovních karet. I když pro takové případy mám připravenou slušivou kuklu Moira. Běžně si …
Pokračovat ve čtení Čuluut a Chorgo
ORCHON a CHARCHORIN
Ano přátelé, Mongolsko je zemí kočovníků a pohyb je tady zcela přirozená věc. Takže i my se musíme stále pohybovat. Projeli jsme Arvajchér a po pár kilometrech po asfaltu znovu sjeli do stepi. Tady už jsou cesty výrazně pěknější než v Gobi. Kolem je zelená step, teda stále zelená díky častým dešťům a dobytek je …
Pokračovat ve čtení ORCHON a CHARCHORIN
GOBI _ druhý díl
Neuvěřitelných víc jak 500 km za den. Kdo byl v Mongolsku před lety neuvěří. Z chaty u říčky Barchu od kámošky jsme vyrazili opět na jih do Gobi. Projeli kolem nám už známého „plecháče“ a stále po asfaltu uháněli do Mandalgobi, města v poušti. Jo a ještě jsme při výjezdu ze stepi na asfaltku přespali …
Pokračovat ve čtení GOBI _ druhý díl
Plecháč _ Čingischán
Prostě si jen tak jedete stepí kousek za Ulaanbaatarem a když projedete městem Nalajch a dáte se směrem na Undurchán najednou uvidíte po levé ruce něco obrovského a neuvěřitelného. Je to největší jezdecká socha na světě, je to socha Čingischána. Z dálky to nepůsobí až tak giganticky, ale čím víc se přibližujete, tím víc víc …
Pokračovat ve čtení Plecháč _ Čingischán
BEREVEN CHIJD _ klášter
S druhou skupinou jsme se vrátili zpátky na Chentej. Chentejský kraj je jeden z nejpěknějších krajů v Mongolsku. Možná je to trochu subjektivní, ale i ostatní to říkají. Je to kraj našeho působení v Mongolsku. Modoto, Mezinárodka to jsou srdeční záležitosti mnohých z nás a dostanou svůj prostor. Na zpáteční cestě ze srubu nedaleko řeky …
Pokračovat ve čtení BEREVEN CHIJD _ klášter
GOBI _ zelená poušť
Tak dnes odletěli Zuzka a Honza. Bylo to celkem smutné, protože jsme si na sebe za ty tři týdny zvykli. Naposledy na hodně dlouho jsem na letišti objal a stiskl ženskou. Opouští nás bezvadná dvojice, opouští nás ten ženský element, který má nedocenitelné výhody, jako je například neustále umyté nádobí, smažení pstruhů a to zjemnění …
Pokračovat ve čtení GOBI _ zelená poušť
Onon _ jak jsme vyhráli
Onon je nádherná řeka na severovýchodě od Ulaanbaataru. Asi 100 km od ruské hranice začíná nad stepí převažovat tajga. Řeka pramení v horách Chentej a k našemu táboření nedaleko somonu (okresu) Batširet už nabírá takovou sílu, že koupání by mohlo být docela dobrodružstvím. Naše chata, říkáme jí ranč, byla u pravostraného přítoku u říčky Barch. …
Pokračovat ve čtení Onon _ jak jsme vyhráli
Ulaanbaatar _ jsme v polovině
Přátelé, kamarádi. Jsme zpátky v Ulaanbaataru. Jsme živí, jsme zdraví, chutná nám jíst. Chtěl bych poděkovat všem kamarádům, kteří měli o nás obavy, protože se na blogu neobjevily delší dobu příspěvky. Věřte, že když se objeví signál na našich zařízeních, hned to zkouším, ale my jsme tak trochu zhýčkaní. Evropské vymoženosti zde neplatí. A tak …
Pokračovat ve čtení Ulaanbaatar _ jsme v polovině