Proč právě TOYOTA, to je oč tu běží.
Auto jsme vybírali dostatečně dlouho a dost poctivě. Šlo o to mít spolehlivé auto, nejlépe offroad s dobrým renomé, bezpečné, spolehlivé.
Tady musím přiznat, že můj prvotní záměr byl použít dodávku IVECO. Auto upravit jako obytné a vypravit se ve čtveřici s plným komfortem. Ale potom jsem při jedné cestě dodávkou zjistil, že v terénu je toto auto bez náhonu na všeny čtyři nepoužitelné. Tím chci jenom říct, že IVECO je auto dobré, spolehlivé, ale na naše účely se úplně nehodilo.
Začalo nové hledání. Prvním momentem bylo, že jsme se smrskli na dva cestující přes Rusko a na čtaři až v Mongolsku. To samozřejmě mění celý pohled na nové zadání. Co teď? Výběr se zúžil na několik značek a začalo prohledávání webu, autobazarů a inzerátů. Navštívili jsme několik prodejců, prohlédli několik nabídek. Projeli jsme se s NISANEM, projeli jsme se s LAND ROVEREM a nakonec jseme se setkali s naší „novou“ TOYOTOU LAND CRUISEREM.
Setkání osudové a po velmi krátkém rozmýšlení jsme spolu fičeli z autobazaru v Říčanech domů.
Na tomto místě chci vyzdvihnout přístup a profesionalitu majitele a pracovníků autobazaru. Je fakt, že stejně jako ostatní, před kterými jsem se zmínil o plánované cestě do Mongolska se poněkud zarazili a prohlíželi si mne zda jsem úplně normální 🙂
No a tak se TOYOTA objevila doma pod přístřeškem a my jsme pokračovali v přípravách.
První naše cesta vedla do pardubické pobočky TOYOTA TSHUSHO. To je ta TOYOTA s opičkou na střeše. Tady je skupina lidí, které velice věřím. Ta důvěra se budovala několik let a několika nákupy našich osobních aut. Je to na příspěvek na jiné místo a možná to někdy rozvinu. Každopádně na základě mých zkušeností jsem auto dovezl na prohlídku, výměnu olejů, kontrolu stavu. Byl jsem mile překvapen, když mi hoši sdělili, že to byl opravdu dobrý nákup a auto nejen, že odpovídá stavu tachometru (cca 230 000 km), ale naopak je ve stavu lepším. Navíc i po pročtení různých webů jsem se ubezpečil, že pro tuhle část světa je to značka nejvhodnější.
Začali jsme se s „holkou“ tak trochu poznávat. Má obrovskou sílu a po ujetí prvních společných tisíc kilometrů jsme se dostali na průměrnou spotřebu 8,7 litrů/100 km. (Kdo mě zná, tak ví, že jsem strašně pyšnej na to, že se mi vetšinou daří jezdit pod průměrnou tabulkovou spotřebou u všech aut do kterých jsem sednul :-, můžu se malinko pochlubit, ne? Nekecám, fakt).
Technická proběhla taky celkem bez problémů a snad se nebude nikdo zlobit na 17. letou holku, že si malinko zakouří. Ta kouřivost byla na hraně. Já to říkám stále důrazněji a důrazněji (jako vyléčený kuřák), kouření prostě škodí.
S jarem už přichází kosmetické úpravy a dovybavení. Nejsme sice ještě v předcestovní horečce, to teprve přijde, ale něco je třeba doladit.
Teď máme nové botičky. Postarožní slečně fakt sluší. Doufám, že další doplňky už budu vybírat rychleji.
V řešení je zahrádka a co je pro mě velmi důležité, v řešení je test v opravdovém terénu. Chystáme se se starou dámou na polygon v Milovicích.
A o tom si už řekneme na jiném místě 🙂
(2017_05_01)
Je na čase dokončit povídání o „staré lady“, která nás dovezla tam, kam jsme se chtěli podívat a bez nadsázky splnila každé naše přání. Pokud se kdokoliv z vás, našich čtenářů, chce v budoucnu vypravit na podobnou dobrodružnou cestu, doporučuji spolehlivé vozidlo a tím je jednoznačně TOYOTA LAND CRUISER a pokud možno staršího roku výroby. My jsme měli vozidlo z roku 1998, model 90, v Mongolsku a na východě nazývané PRADO. Kromě toho, že všude mají náhradní díly (ty v naprosté většině případů ani nepotřebujete), tak umí zároveň toto vozidlo opravit. A to do slova a do písmene na koleně.