GOBI _ zelená poušť

Tak dnes odletěli Zuzka a Honza. Bylo to celkem smutné, protože jsme si na sebe za ty tři týdny zvykli. Naposledy na hodně dlouho jsem na letišti objal a stiskl ženskou. Opouští nás bezvadná dvojice, opouští nás ten ženský element, který má nedocenitelné výhody, jako je například neustále umyté nádobí, smažení pstruhů a to zjemnění chlapské společnosti 🙂

Na letišti jsme nás na jedné straně dva kamarádi opustili a přiznám lehce zakalený zrak. Za slzy v očích se chlap nemá stydět. Vždyť jsme zažili společně dramatické chvilky. Hlavně ty v poušti o kterých se za chvilku krátce rozepíšu. Zažili jsme hodně pěkných chvil a najednou je konec. Tašky jsou zabaleny, objetí a potřesení rukou. Zmizí za vchodem do prostoru odbavení a je to…………

Letadlo Turkish Airlines přivezlo další dvojici. Mirka a Guntera. Hoši jsou ještě plni energie a tak my s Jirkou a Davou sháníme náhradní díly a kluci vyrazili na poměrně dlouhou procházku po okolí hotelu. No jo, sedm hodin je sedm hodin. My s Jirkou máme večer, kluci jsou lehce po poledni.

Ale já jsemvám chtěl vyprávět o Gobi. Nejchladnější poušti. Tak to vůbec nesedí. Ve dne jsme měli na teploměru v autě, který měří venkovní teplotu 51 st. C a v chatce v turistické základně v noci 35 st. Pivo mělo asi tak 30 st.  takže to bylo docela zábavné.

 Tento starý Sachsaul už nnení nebezpečný. Mladé keříky mají tak tvrdé dřevo, že propíchnou terénní pneumatiku.

Největší turistická atrakce. 100 km dlouhá duna, převýšení 220 m. Ve stínu (ten byl jen pod kapotou auta) 51 st. C, vítr připomínal fén na plné pecky.
Po nedávných lijácích v poušti zůstaly nové kryta s vyschlým a vypáleným bahýnkem. Místy jsme museli jet jakoby po střešních taškách. Jízda nic moc.
Ano, letos je i poušť zelená
Turistický tábor v Gobi a jeho personál, oáza v poušti. Sprcha, restaurace, snídaně. Jurty byly obsazené, takže jenom chatky.

Chatky měly svou sprchu a WC. To byla jediná výhoda. V noci jsme tesknili po jurtě, tam není 33 st., jurta větrá.

Soutěska Jolinam, ještě v roce 1985 bylv soutěsce i v létě led. Teď už to přetlačilo globální oteplování. Takže jen potůček.

Cesty v Gobi? Tragédie. Uvolnil se držák baterie, baterie se doklapala k nádržce s hydraulickou kapalinou pro posilovač řízení, zkrat a nutná oprava. Teď už to pravidelně kontroluju.

To byl nádherný průsmyk. Napřed jsme mysleli, že to nevyjedeme. Ostré kamení, úzká klikatá cesta, prudké stoupání. Tady se Toyota pochlapila. Bohužel na fotce to není takové ja k v reálu.