Chuvsgul Nuur je jedno ze sladkovodních jezer a asi jezero nejkrásnější. Nádherná příroda, čistá i když příšerně studená voda, čistý vzduch, vysoká nadmořská výška. Vše pro, ale jedno proti. Začíná přitahovat víc a víc turistů a to nejen cizinců, ale místní také objevují kouzlo cestování. Určitá vrstva bohatne a má na kvalitní terénní auta a na zaplacení pobytu v turistických kempech, které díky tomu rostou na břehu jezera jako houby po dešti.
Do jednoho z těch, které jsou u jezera nejdéle, jsme zavítali i my.
Auta jsou způsobně odstavena na parkovišti a po táboře se chodí pouze pěšky.
Tábor patří k těm exkluzivnějším. Má sprchy s teplou vodou, saunu, má restauraci ve tvaru veliké jurty se snídaní, obědem i večeří. Má večerní kulturní program a co je důležité, je na konci řady kempů a je přímo u vody. Ostatní jsou od vody za cestou a to snižuje jejich kvalitu (alespoň pro mne).
Jirka s Honzou se hned ráno druhý den vydali na tůru do lesů a hor v okolí jezera. Pozdě odpoledne se vrátili plni dojmů z výstupu do úrovně 2 250 m n.m. a silně pobledlí ztrátou krve, kterou z nich při jakémkoliv zastavení vycucala banda krvežíznivých komárů.
My se Zuzanou jsme šli k jezeru, fotili jaky, koně, kytky a pokusili jsme se překonat jeden druhého, kdo déle vydrží do půl lýtek ve vodě. Kdo mě zná, ví, že tento souboj jsem měl předem prohraný. Ale i druhé místo je pro mne vyznamenáním. Mongoly, kteří se nedaleko čáchali jako turisti u Lipenské přehrady, jsme hned na začátku vyloučili.
Sluníčko peklo a kameny byly tak rozpálené, že jsem praktikoval opačné lávové kameny. Prostě si ne břeh lehnete a musíte ten začátek, kdy to opravdu pálí vydržet. No a pak už to záda opravdu nádherně nahřívá.
Ich sajn!
Ty chatičky! 🙁 Vy jste byli v jurtě, předpokládám 😉
Samozřejmě, že v jurtě. Ale pozor, chatička má svůj záchod s koupelnu :-), pro masňáky.