BAJKAL _ perla Sibiře

Z Irkutska už je to jenom skok k jezeru Bajkal. Něco přes 60 km a tudíž jednu hoďku cesty.

Nezklamal v žádném ohledu. Super počasí, nádherná příroda a všechno totálně zdrbané ruskou kulturou turistiky. Musel jsem to tak napsat i když to možná budou číst i mladší čtenáři a zásadně se vyhýbám neslušným výrazům. Ale věřte bolí to. Nejsem vůbec nějak sfanatizovaný ochránce přírody, ale co je moc, to je příliš.
Přijedete k jezeru a už na prvním kopečku odkud se otevře pohled na jezero jsem prostě uneseni. Tak to je Bajkal sevřený horami s borovicovými a smíšenými lesy. Hladina se vlní téměř stále přítomným větrem, je nádherně safírově modrá a slunce pokrývá vlnky stříbrným odleskem.

No a potom přijedete k letovisku Listvjanka. Přijedete kolem beden s odpadky a vjedete do mraveniště korzujících turistů, aut proplétajících se mezi sebou a malých a velkých autobusů. Všude přítomné plechové ohniště se šašlikem, pilafem a pivem. Vsechny domy a domky nabízí ubytování a mezi to jsou vklíněny různé hotely bez ladu a skladu. Jirka to ohodnotil na Lipno v plné sezóně. Tímto bych se chtěl Lipnu omluvit, tady je to fakt horší.

Našli jsme hotel Priboj a absolvovali vtip dne.

„Včera jste objednal? A Booking vám to potvrdil? No my ale žádný pokoj nemáme.“ Povídá nervózní slečna a pořád něco dělá. Něco jiného než chci já. Vjel do mě vztek. „Mám zavolat na Booking?“ To malinko pomohlo. Pokoj vám dám, ale jen na jednu noc a pok se uvidí. Z kanceláře vylezl šéf. Že jako klídek, nějak to pánové vyřešíme. Když jsem šel z patra dolů, slyšel jsem jakou slečna dostala čočku. No, Booking má vždycky na své pokoje přednost. Slečna to zblbla.

Nakonec jsme teda byli ubytováni, ale s nejasnou budoucností. Čili, jak to bude další den nebylo jasné a my jsme museli řešit nové ubytování. Nasli jsme, Booking.com je nepřekonatelný. Hned ráno jsme se po snídani zašli podívat za roh do nového hotelu. Oj, tak to je něco, úplně z jiného světa. Tak to jsme trefili desítku, přesně do černého 🙂

Mimochodem snídaně byla přesným obrazem celého hotelu 🙂

A to už je náš veliký objev 🙂 DOPORUČUJEME !

Itálie, St. Vigilio na břehu jezera Bajkal. Příjemné, útulné, super baby na recepci, jestli lze domácí prostředí nazvat recepcí. V jídelně stále k dispozici čaj, káva, chalva, sušenky, voda. Pokoj paráda :-). Můžeme přijít klidně dřív, auto za plot bez problému. Proč jsme toto nenašli dřív. No nic, aspoň tak.

A teď už honem do přírody.

Sestoupili jsme ke dvoum paneláčkům, tam našli mezírku v plotě a najednou jsme byli na příkrém svahu, který se zvedal nad letovisko. Tak to jsem si zase máknul. Ujede ti noha? Valíš dolů a tuty rozbitá palice. Tady by to stálo opravdu za to. Potom večer v obchodě jsem viděl cedulku, doktor a oční lékař přijedou do dědiny příští úterý 🙂 cha cha cha. Jirka to dává v sandálech, je mladší, je sportovec a tak to máme srovnané.
Lezeme dál a do palice nám pálí slunko. Pot se jen řine a nahoře mezi stromy začal foukat ostrý studený vítr. No super, ale nevzdáváme to.

Navrchu se dostáváme do borovicového lesa a Bajkal se nám za chvíli ztratí mezi stromy. To už ale začínáme řesit jak dál, tady evidentně už dlouho nikdo nebyl. Pěšinky tady jsou, ale hodně staré.

Jestě jednou se můžeme podívat do jednoho ze zálivů a potomu už stromy, kvítka, les a louka.

Sestup se vyrovnal výstupu 🙂 je to jasné vystoupali jsme podle GPS v jirkově foťáku +200 m. Ustáli jsme to, tak co.

A hele, zase Bajkal a zase z jiné strany. Ale to už jásame, trefili jsme se kousek od našeho nového hotelu.

Ještě jsme při sestupu objevili jednu pěknou parcelku s domečkem, pravda malinko opotřebovaným, ale za to s připojením k el. proudu 🙂 cena bude určitě příjemná, vždyť všude kolem staví nové domy Číňané. Fakt.

Kdo má zájem, zavolejte. Místo osmičky vytočte 007 a dohodněte se, smlouvejte. 🙂

Dole ve vesnici jsme si koupili něco na večeři a pojedli v jídelně za družné debaty s děvčaty z hotelu.

A ještě domek v letovisku, i takové tady jsou.

Tak a zítra jedeme do městečka Aršan v Burjatské republice pod horami Sajany, předpověď hlásí déšť, uvidíme.