IRKUTSK _ procházka městem

Protože jsme měli naplánováno další den dojet k Bajkalu a cesta z Irkutska trvá pouhou hodinu, vyklidili jsme pokoj, věci odnesli do auta na hlídané parkoviště, takzvanou „stojanku“ a vyrazili do města podle instrukcí děvčat z recepce.

Z trolejbusu číslo 7 jsme vystoupili u hudebního divadla.

Odtud jsme po hlavní třídě pokračovali pěšky do centra a pak na nábřeží k řece Angaře. V centru jsou celé ulice starých ruských domků a několik kostelů. Na ulici Suche Batora je dokonce kostel římsko katolický.

Domky jsou udržované a mnohdy jsou to restaurace a hotýlky.

Za tímto domkem byl v parčíku pravoslavný kostel.

Potichu jsme nakoukli abychom nerušili zbožné a modlící se místní obyvatele.

Venku jsme u schodů obdarovali žebráka a ještě v areálu jsme potkali nádherného mladého popa, pracovně jsem si ho nazval „otěc Stěpan Stěpanič“.

To už jsme se blížili k centru. V parčíku jsem se pokoušel zjistit jestli jdeme správným směrem. Jediný kdo mi dal jednoznačnou odpověď byl sám veliký a skutečně bylo centrum naznačeným směrem.

Když jsem fotil tuto zajímavost (podle mě docela vymakaný), přišla ke mně babka, dost navrčená a povídá „proč to fotíte, vám se nelíbí ten balkon?“. A skutečně, balkon už tam dávno neměl být, kdyby fungoval zákon o přitažlivosti :-). „Ne, ne“ povídám “ mně se líbí, že tady máte název ulice a pod ním je název starý, dřívější“. Nevěřícně a s neskrývaným podezřením se na mě podívala a řekla „to vy u vás nemáte? Divné“ a jak přišla tak odešla. Ještě při chůzi kroutila hlavou. A já říkám, je to dobrý nápad, kdo ví jak se dnes jmenuje Leninova třída v Ostravě?

A tak jsme došli k ulici Jaroslava Haška.

Připojení k el. proudu je zřejmě ještě z dob kdy tady Hašek skutečně byl.

Kdo byl Jaroslav Hašek pak bylo vysvětleno na druhém konci ulice na pamětní tabuli.

Zamotali jsme se pár uličkami, jednou doprava pak zase doleva a dostali jsme se do samého centra města. Velký park s fontánou, v parku budka informační centrum a už delší dobu vyhlížené WC.