Dojeli jsme do Irkutska, města nedaleko, ale opravdu nedaleko jezera Bajkal. Zítra se koukneme krátce do města, které jsme dnes v kolonách pomalu se šinoucích aut projeli a odjedeme k jezeru na jeden celý den.
Takže dnes bych se zaobýral některými věcmi, které se do příspěvků nevešly.
V Kurganu jsme se váleli u bazénu, chodili do sauny a zároveň jsme při procházce městem objevili keř se kterým jsme si tak říkajíc nevěděli rady. A kamarád Gregor nezklamal a zde je výsledek.
Cituji:
oooooooooooo
Je to muchovník Amelanchier z čeľade Rosacea ružovieté. Ľudovo sa používa aj ako medicína – bohatý na C a B12. Obsahuje aj antioxidanty, proti raku. V Kande sa zbiera aj priemyselne. Výrazne kvitne, nie je náročný na pôdu. Medonosný krík až strom, opadavý.
Dúfam, že som neunavil.
Gregor
oooooooooooo
Ne, neunavil a děkuji za všechny, které to jen trochu zajímalo.
No a teď mám další dotaz. Jak to přeložit?
Všimněte si ceny nafty. Na naše něco kolem 10 korun 🙂
Včera v Tajšetu to byl celkem úlet. Hotel, nádraží, Vladimír Iljič a nic 🙂 Propadli jsme úplně místní mentalitě a k večeři si loupli každý po 100 gr. vodky. Ona se totiž tady vodka měří na kila.
Nádraží Tajšet.
A znovu krajina. Tady se začíná vlnit a stoupáme k 500 m n.m. Naše představa o Sibiři se trochu mění. Sibiř má mnoho rozličných tváří. Přívětivých i těch méně.
No vida, tak další obrázky už tam dnes nedostanu ……..
Tak ještě jeden úžasný vtip:
Jedememe předměstím, už ani nevím přesně kde. Kolem cesty bildboardy, samé blbiny, jídlo, půjčky zaručeně nejlepší, různé zboží, Persil (ten tam nebyl).
A najednou koukáme, to nejde přehlédnout. Červeně laděný bildboard a z něho se na okolí usmívá Vladimír Iljič, ale opravdu usmívá a u něho text:
„Tak co, jak se vám žije v kapitalismu?“
Litujeme, litujeme, že jsme si to nevyfotili, už jsme ho nikde jinde neviděli.
Tak ten nápis na „toteme“ benzínky ma dostal. Bolo mi jasné, možno aj tým klobúkom, že je to TEXAS. Ale potom som si povedal, že predsa niečo je tram zle. A to je to čaro cudzích jazykov. To „cccp“ z našej generácie zažil asi každý 🙂