PETROHRAD_St.Petěrburg

Máme jeden den na Petrohrad. Stačí to? NESTAČÍ!

Sobota ráno. Nechali jsme si zavolat taxi. Kluk velice šikovný, komunikativní, tak místo k nejbližšímu metru, jedeme až na náměstí k zimnímu paláci. Cena? Dobrá, za naše dvě stovky. Ještě jsme si vzali kontakt a zčali se rozlížet. Tak co máme v plánu. No plány jsou vždycky velké. Potom bolí všechno. Ve stínu 28 st.C já jsem přesvědčen, že bylo tak 35. Seděl jsem v parku na lavečce, po čele a spáncích se mi řinul pot a vlasy jsem měl jak kdybych vylezl ze sprchy. Horko a zřejmě i vysoká vlhkost.

Chtělo se vidět město, bulváry, mosty. Chtělo se vidět Petro-Pavlovskou pevnost na ostrově řeky Něvy. Chtělo se vidět Auroru. Všichni se divili, proč? No proč. Zkusit si vystřelit, co by to udělalo tentokrát. Chtělo se jet na Petrodvorec, to je petrohradská Versailles. No a pak se chtělo čůrat a to mě stálo 30 rublů a byla to hrůza 🙂 Ten nejhorší scénář v TOI-TOI budce.

Panorama náměstí „Dvorcovaja ploščaď“

Ermitáž (úsměvná historka na samém konci_snad nezapomenu) ta krychle je WC, tam jsem nebyl, ale je to pozlátko se stejným obsahem. Kultura hygieny je tady někde úplně jinde. I když se snaží.

Selfíčka jsou šílená móda, tato Korejka je úplně posedlá, až si z toho musela sednout. Nemám komentář.

Šli jsme do stínu a prohlédli si nabídku výletu lodí do Petrodvorce, do zahrad. Pět hodin. Je to vyřešené, jdeme prozkoumávat město. Ja taky ten bankomat? To je opravdu tvrdý oříšek, nakonec jsme uspěli.

Park před admiralitou.

Admiralita carské flotily, skončila v roce 1917.

A tak jsme kroužili po městě, po ulicích, kolem kanálů (Petrohrad je takový kříženec Benátek s Amsterodamem), prohlíželi a hledali. Dlouhé třídy se spoustou restaurací, bankomat nikde.

Taky jsme viděli projíždět carský kočár, s turisty samozřejmě.

Car Petr I Veliký, ten se už neprojíždí, ale dominuje parku u Něvy.

Na nábřeží Něvy před Petro-Pavlovskou pevností. Tam jdeme taky a taky jsme si koupili zmrzlinu.

Tento velký koráb je několikapatrové fitko. Šlapou na kolech a čučí na nábřeží.

Petro-Pavlovská pevnost, přístup z Něvy.

A z druhé strany.

Vnitřní nádvoří Petro-Pavlovské pevnosti s kostelem.

Nádherný pravoslavný kostel, který je na ostrově mezi kanály. Svatby se tu střídají jedna za druhou. 

Jedna nevěsta už pózuje na lodi a je odvážena na hostinu.

Druhá jde teprve do kostela. A to jsme jednu svatbu viděli odcházet ještě dříve než jsem zachytil tu námořnickou na lodi :-), sečteno, podtrženo, za cca 30 min. 3 svatby. Tak to tady odsejpá 🙂

My jsme si ale už raději sedli na břehu kanálu a dali si kávu. Snad už je to všechno. Nakoupili jsme ruské SIM karty a teď do té Ermitáže.

Za branou do Zimního paláce z náměstí je pěkné nádvoříčko.

A pak už je vstup do paláce a do expozic. (Vtip bude na konec).

Do hotelu se vracíme metrem. Petrohradské metro je pěkné a prostorné. Jedeme na konečnou stanici směrem k hotelu. Na ulici si bereme taxi a k večeru jsme na hotelu.

Pojíst, přebalit tašky a jít spát. Zítra jedeme dál dál do Ruska.
oooooooooooooooooooooooooo

Ten fór na konec (bude krátký):

Po celodenním ťapání a chození jsme došli 17:05 k Ermitáži. A co by jste řekli? Ááááááno, právě zavřeli 🙁 představte si to, v sobotu v 17:00 hod. Už jsem ale nenašel sílu se vztekat. Asi to tak má být……..