Do PETROHRADU_hotel

-takže pokračujeme-

Projet Petrohradem po dálnici je úžasný zážitek. Další den jsme si to vyzkoušeli s taxikem i po běžných komunikacích. Přátelé, je to pro otrlé. Ani ten nejotrlejší Pražák by se tady hned tak neprosadil 🙂

Po cestě jsme viděli asi tak 30 km zácpu. Čtyři pruhy na výjezdu z města prostě stály a pocukávali. Peklo. A to projíždíte rajóny, kde celé Jižní město je cvrček. Ty ruské rozměry mě začaly opravdu děsit.

Petro Sport Hotel je na kraji města u dálnice, ale je schovaný v lesíčku a hluk a provoz tady není vůbec slyšet. Zajedete na parkoviště a jste v oáze.

Moderní, pěkný s bazénem (plavecká třídráha) fitness posilovnou, krytými kurty na tenis, volejbal a otevřené hřiště na volejbal afotbalek za halou. Oploceno, hlídané parkoviště z parkoviště vstup do lesíka. Chceš běhat? Běhej. Za oplocením lány a lány „bolševiků“ (bolševník), tak to je věc.

V pokoji jsme museli hned pustit klimošku. Zažíváme opravdu horké dny. Personál je už takovej jinej. Moje vtípky nepadají na úrodnou půdu. To si dávám pozor abych jim neříkal „děvočka vy takaja krasnaja“ protože to by spíš vytočilo. Ale ten přístup personálu je odměřený a pořád mají z čehosi strach.

Příklad: došla nám hotovost. Ptáme se máte tady bankomat? Ne, bylo to provozně drahé. Tak fajn, můžete mi půjčit třeba 1000 rublů, vyberu ve městě a vrátím vám je. Nechám u vás 20 éček a pak si vezmu. Ne to nejde. Mohla bych vám za 10 éček dát těch 1000 rublů. No jo, ale éčka mají hodnotu 1400. Tak vám je prodám a pak si je koupím zpět, nic neproděláte. Ne, to nejde. Nakonec jsme se dohodli s taxikářem, tito hoši jsou všude pružnější 🙂

Recepce z galerie od pokojů

K pokojům.

Dvoulůžkový standard.

No a ještě povečeřet.

Přátelé, já jsem teda na to sladké, takže „syrniky“ plněné tvarohem se smetanou a marmeládkou. To byl super zákuseček 🙂

Co ta kila? Nevím, ale dělám maximum. Pinčes jsem prohrál 21-19 a 21-11, ostuda, ale splnilo to účel.

Ale zaběhat si do lesíka? Tak to už nee!